MANAGEMENT OBEZITY

Obezita je vůbec největším rizikem pro pacienty s PWS. Obézní pacienti jsou přímo ohroženi nemocemi srdce, dýchacími obtížemi, cukrovkou, spánkovou apnoí, dále mají problémy s celulitidou, pohybovým aparátem, a pochopitelně trpí i jejich psychika.

Děti s PWS, u kterých není energetický příjem pod kontrolou, mohou dosáhnout extrémní hmotnosti již v pubertálním věku. Jejich přežití je pak limitováno četnými komplikacemi, na něž mohou zemřít i ve věku do 20 let. Přitom není důvod, aby pacienti nežili přiměřeně kvalitní život do středního i vyššího věku. A to za podmínky, že nedopustíme nekontrolovatelný rozvoj obezity.

Ke vzniku výrazné nadváhy existují u lidí s PWS dva hlavní důvody, které je také odlišují od běžné populace:

• Hyperfagie neboli nadměrná chuť k jídlu, je způsobená poruchou funkce hypotalamu (jedna z částí mozku). Mozek pacientů s PWS neumí zpracovat informaci, že organismus získal již dostatek potravy. Člověk má tedy v podstatě trvale pocit hladu.
• Snížení svalové síly a abnormální tělesné složení se vysvětluje rovněž poruchou funkce hypotalamu, ačkoliv přesný mechanismus ještě není znám. Tělo pacientů s PWS obsahuje větší podíl tuků a menší podíl svalové tkáně. Menší množství svalstva znamená i menší základní potřebu energie než u zdravé osoby, takže nadbytek přijímané energie je o to větší. Svalový tonus a tělesné složení mohou být příznivě ovlivněny léčbou růstovým hormonem.

Děti s PWS mají velký nepoměr mezi příjmem a výdejem energie, je proto velmi dobré vést je k pravidelnému pohybovému režimu. Vhodné jsou aktivity, které nevyžadují velkou fyzickou zátěž a dítě hned zpočátku neodradí, jako je plavání, jízda na kole nebo i rychlá chůze.

V boji s nadváhou musí být dítěti s PWS hlavním spojencem jeho rodina, která se musí často obrnit proti jeho záchvatům hněvu až zuřivosti, pokud je mu jídlo odepřeno. Lékaři nebo dietní sestry by měli být rodičům nápomocni při sestavování jídelníčku. U některých dětí se přechodně osvědčila lázeňská léčba, kde jsou podřízeny speciálnímu dietnímu a pohybovému režimu. Klasická motivace ke zhubnutí s cílem být štíhlejší, pohyblivější a přitažlivější u pacientů s PWS zpravidla chybí.

Přestože je to někdy velmi obtížné, musí rodiče správné stravovací návyky v dítěti pěstovat již od raného dětství. Je dobré stanovit si hned zpočátku určitá pravidla a zásady, které musí důsledně dodržovat celá rodina.

Energetická potřeba lidí s PWS se pohybuje okolo 60 % potřeby zdravého člověka. Podstatné je složení jídelníčku. Strava by měla být bohatá na zeleninu. Ta obsahuje hodně vlákniny a navíc je energeticky relativně chudá. V denním jídelníčku jí může být okolo 6 porcí.

Další složkou jsou obiloviny, kam můžeme zařadit pečivo, cereálie, těstoviny a rýži, kukuřici a luštěniny. Ty mohou tvořit 3 až 5 porcí denně. Ovoce tvoří asi 4 porce denně, je však třeba počítat s jeho energetickou hodnotou.

Mléčné výrobky mohou být ve stravě dvakrát denně, přičemž preferovat by se měly nízkotučné produkty. Jednu až dvě porce denního přídělu jídla může tvořit maso nebo vejce. Tukům a sladkostem by se měli pacienti s PWS zcela vyhýbat.

Ke snazší orientaci ve vhodných potravinách můžete využít náš kalorický tahák.

Pro posuzování přiměřené hmotnosti dospělých pacientů slouží výpočet takzvaného body mass indexu – BMI. Počítá se jako hmotnost v kg/výška v cm2.

Výsledek je pak možné interpretovat takto:

• pod 18,5 podváha
• 18,5-25 normální váha
• 25-30 nadváha
• 30-35 mírná obezita
• 35-40 střední obezita
• nad 40 silná obezita